.

 

 

  Domů  

     O nás       Zpravodaj        Informace     Fotogalerie         Aktuality       Odkazy    
     
 

2024

2023

2022

2021

2020

2019

2018

2017

2016

2015

2014

2013

2012

2011

 

 

 

Fotogalerie z akcí v roce 2022

Zájezd vánoční Bratislava 10.12.2022

 

Poslední akce tohoto roku. Pojedeme si prohlídnout vánoční trhy v Bratislavě. Brzy ráno ve čtvrtek jsme se sešli před KD Ostrava, odkud měl odjet autobus. Podobný záměr , vyjet v 6 hodin ráno na zájezd od DK  měly i jiné cestovky. Takže na chodníku postávaly skupinky lidí, navzájem se oťukávaly, kde kdo jede,  a  přijížděly autobusy, samozřejmě všechny najedou.Začalo rojení.  Ten náš přijel jako první a zastavil  na opačném konci , než jsme stáli my. Ale nakonec se všechno srovnalo, všichni nastoupili kam měli a vyjeli jsme. Trochu se zpožděním, při podobném zmatku v Porubě před VŠB zapomněli na dva turisty. Pak už jenom zastávky v nástupních místech severní Moravy a autobus pokračoval nerušeně až do Bratislavy. Tam nás vyklopil na břehu Dunaje pod známým mostem s věží UFO a bratislavským hradem nad námi. Alena, jako vedoucí družiny amazonek energicky zavelela ke společnému fotu. Bylo to velmi rozumné, protože jinak bychom se dohromady už asi nedaly. Až snad  při odjezdu, který byl večer ze stejného místa.  Byl to zájezd na vánoční trhy, přesto nás vedoucí zájezdu z cestovky pozvala na společnou procházku historickým  centrem.  Přitom  upozorňovala na historické a sakrální stavby i různé zajímavosti města. Byla to pěkná procházka, už během ní se odpojovaly skupinky a mířily každá za svým cílem. Taky jsme pěkně promrzli a tak první cesta po  rozchodu byla za něčím teplým  na zahřátí a taky něco k jídlu. Obé jsme vrchovatou měrou naplnili na samotných vánočních trzích . Obě náměstí byla zaplněné stánky s jídlem a pitím, mezitím se proplétala spousta lidí , pokud se dalo posoudit v dobré náladě.  Těch několik stánků s typickým vánočním zbožím, ozdůbkami a dalšími drobnostmi se mezi nimi ztrácelo.  Tak jsme se tam různě proplétali v malých skupinkách, občas se potkali a zase se rozešli, a zase potkali další skupinky na jiném místě v jiném seskupení. Ochutnali jsme různé teplé nápoje s alkoholem i bez něj, neodolali typickým slovenským pokrmům jako placky, trdelníky, klobásy a lokše na slano i na sladko. Někdo si našel místo v některé kavárničce na kávičku. Poněkud unaveni hlukem a množstvím lidí, prošli jsme se na hrad.  Byl odtud nádherný pohled na celou Bratislavu, hrad i  město by chtělo  podrobnější prohlídku, stálo by za to se sem vrátit . Mezitím se setmělo,  světýlka dala městu kouzelnou atmosféru. Prošli jsme  znovu obě náměstí, davy lidí zhoustly, všude byla vánoční nálada, lidé se bavili. Pomalu jsme se blížili k místu odjezdu. Ještě foto osvětleného hradu i restaurace nad mostem, která díky zeleným světlům opravdu v šeru vypadá jako létající talíř. V čas odjezdu jsme se sešli všichni, paní průvodkyně zavolala autobus a sbohem Bratislavo. Snad na brzkou shledanou. Z poklidné jízda nás vyrušilo a také trochu překvapilo zastavení na celnici . Kontroly ještě trvají, ale jenom zavazadlové prostory, po malé chvilce jsme pokračovali v jízdě. A pak něco zadunělo, zavylo, ozval se příšerný kravál. Někdo dostal  úžasný nápad pustit v autobuse televizi. Hluk se ztišil na únosnou míru, ale bez té vymoženosti bych se po pěkném pobytu večer klidně obešla. Mířili jsme na Ostravu, opět okružní cesta, Příbor, Nový Jičín, Frýdek Místek, Havířov a konečně Ostrava. Byl to pěkný zájezd. Tak hezké Vánoce a v novém roce 2023 ve zdraví nashledanou.

 

 

Mikulášské setkání   2.12.2022

 

Po dvouleté pauze jsme se sešly pod stromečkem v sále  Střediska  volného času. Sešlo se nás opravdu hodně, to setkání nám chybělo. Přišla i děvčata , která z různých důvodů na pravidelné schůzky nechodí. Při příchodu si vyzvednout dáreček , občerstvení, najít si místo u stolu, to jsou pravidelné rituály tohohle setkání.  Nezapomenout se zastavit u paní s RYOREM, opět nám představila některé novinky, u Lydie je  možno zakoupit  vkusné dárky,  „Handmade“ z její tvorby. Ještě nezbytná kávička, kterou pro nás ochotně připravuje Eva  a mezitím spousta povídání, takže Katce dalo docela práci celý ten spolek uklidnit,  aby mohla všechny přivítat, s přípitkem  popřát štěstí a zdraví  v novém roce, představit krátký program a pak už jen  popřát dobrou zábavu. Program  si pro nás  tradičně připravují  členky pohybových kroužků SVČ.  Perfektní  společná skladba cvičenek s obručemi, sólistka, cvičenka s obručí nám předvedla  mistrovskou sestavu, se kterou dosáhla na několik významných ocenění a nakonec benjamínci, začínající děvčátka. Ještě ani nemají společné dresy, ale tančila se zaujetím a nadšením. Jednu chvíli nám všem docela  zatrnulo, to když jim bylo podium malé a přední cvičenka se octla na hraně, nožka ve vzduchu.  Ale vše zvládla s bravurou zkušené tanečnice. Odměnou jim všem byl velký potlesk a také několik sladkostí.  Ale to už se rozbíhala veselá debata, povídání, ochutnávání cukroví, kterým naše pilné členky obohatily sváteční stůl. Moc rády jsme mezi sebou uvítaly Lucii Vychodilovou, která se ukázala po velmi dlouhé době. Věřím, že ji s námi bylo dobře, nám s ní ano. Čas vyměřený pro naše set.kání velice rychle utekl a začaly jsme se loučit. S přáním  zdraví do nového roku, šťastných Vánoc v kruhu rodin a setkávání na společných akcích Ono –Amazonek.  Ta nejbližší je zájezd do vánoční Bratislavy A pak až novoroční setkání v novém roce 2023.

 

 

Setkání v listopadu 14.11 2022

 

Další ze schůzek na volné téma. Je to čas pro nás,  pro popovídání si mezi sebou.  V programu máme ještě do konce roku Mikulášské setkání a výlet do vánoční Bratislavy.  Takže se na pořad dostaly i podrobnější informace. Také ta  další od Katky byla zajímavá. V úterý 22. listopadu bude v Seminárním centru prezentace fy. Forever.  Ta nás již 5 let podporuje , je naším velkým sponzorem. Akce je spojena s nabídkou výrobků, takže je možná  na cestě zajímavý vánoční dárek.  Lída, která oslavila před několika dny krásné kulaté narozeniny,  mezi nás přišla s dobrým zákuskem a přípitkem. Jak říkají naše havířovské kolegyně: „na život“.  No a protože je doba předvánoční, na řadu přišly i recepty. V příjemné atmosféře hodinka  rychle utekla. Nic zásadního jsme neřešily, jenom si prostě povídaly.

 

 

Milé setkání 24.10.2022

 

V pondělí 24.10. jsme měli milou návštěvu. Uvítaly jsme u nás p. Bazalovou a p. Zmudovou . Přesně  v tento den před pěti lety p. Bazalová poprvé oslovila náš spolek s myšlenkou podpořit nás. Kampaň JDEOPRSA, která se zrodila z toho nápadu žije svým vlastním životem a letos  běží už  její 5. ročník. Za tu dobu všichni, kdo se zúčastnili na této kampani, podpořili náš spolek  neuvěřitelnou  částkou 101 100,00 Kč a to ještě není konec roku. Jsme neskonale vděčné, za peníze i za psychickou podporu kterou nám dárci prokazují svou účastí na kampani. Je pro nás povzbuzující že, NEJSME NA TO SAMI.

(foto internet_jdeoprsa)

 

 Přednáška: Kybernetická bezpečnost 17.10. 2022

 

O tom jak se bezpečně chovat v prostředí internetu a nám přišly přednášet zástupkyně Českého telekomunikačního úřadu. Lektorka Simona  nás v zajímavé přednášce upozornila na nebezpečí, které hrozí  při komunikacích na sítích. Objasnila nám pojmy  Phishink- podvodná technika využívající informační a komunikační technologie k získání citlivých údajů (přihlašovací údaje , hesla, čísla platebních karet), šíří se převážně mailem a spoofing – podvodníci se vydávají za někoho jiného.  V přehledné prezentaci s námi prošla vše, hlavní zásady připojení na internet, připojení silným heslem a zabezpečení mobilních telefonů,  kdy je třeba PIN. Nejméně bezpečné je gesto, naopak otisk prstu se jeví jako nejbezpečnější. Odemykání obličejem je tak trochu problematické. Podvodné telefonní hovory se nás obvykle snaží vyděsit. Nikdy nevolat zpátky na neznámé telefonní číslo. Opravdu po telefonu ani mailem nesdělovat  číslo platební karty a přístupová hesla. Banka to po vás nikdy nebude chtít.  Bylo toho hodně, na co si máme dávat pozor. Jdeme s dobou, používáme i internetové bankovnictví, tam zvlášť pozor na podvodné stránky, přesvědčit se, že jsme opravdu na té správné stránce. Ty podvodné se liší opravdu v maličkostech. A bankomaty? Zásady známe, určitě jsme obezřetné, přesto je nejlepší používat bezkontaktní. Ale ty ještě nejsou všude. Byla to zajímavá přednáška, s příklady ze života . Vyvolala bohatou diskusi se spoustou otázek a odpovědí obecných i nad příhodami  našich členek.

 

 

 Karlova studánka 9. – 15. října 2022

 

 Rok se sešel s rokem a je tu opět Karlova Studánka. Náš oblíbený rekondiční pobyt. Údolí Bílé Opavy nás přivítalo slunečním počasím, které vydrželo až do konce týdne. Tak se ubytovat, Gita už nás čekala, má to zvládnuté perfektně, klíč od pokoje, rozpis procedur a všechny další náležitosti. A informace: v úterý 11.10 bude výpadek proudu. Jenom snídaně a na další jídlo máme poukázku do restaurace letních lázni na kterýkoliv jiný den. První malá procházka po lázních všechno je na svém místě, nic se nezměnilo. Před večeří krátká informační schůzka. Další bude v pátek se společným focením. V pondělí si koupit něco k jídlu  a první procházka. Cílem naší malé skupinky  byl  Rollandův kámen a pak Ludvíkov, nebo zpět do KS. Ale skutek utek.  Rollandův kámen jsme zdolaly já a  Marta, je to dobré, ještě po těch kamenech vylezeme až nahoru.  Ostatní se  ztratily po cestě, tu hříbek, tam hříbek. A co  s nimi děvčata dělaly radši nechci vědět.  Gita nás důrazně upozorňovala na  přísný zákaz přechovávání a sušení hub v lázeňských domech. Úterý - den bez elektřiny. V celých lázních, obchody a cukrárny zavřené, nebudou obědy ani večeře.  Jak jsme ho prožily?  Někdo na delší tůry (Praděd i Švýcarnu na jeden zátah), někdo k výletu do Vrbna , nebo ještě dále a také jenom k procházkám po lázních. Se stmíváním po šesté hodině se elektřina zapojila a náš lázeňský život pokračoval.  Procedury, vycházky, bazén. Ten jsme využily i při páteční akci PLAVEME PRSA,  kterou díky pochopení a podpoře vedení lázní můžeme pořádat ve zdejším bazénu.  O velký zážitek se pro některé z nás postaral nový masér. Holohlavý , ukecaný, prý zdravotně regenerační masáž. Nahmatal v těle každý sval, pořádně promasíroval. První dojem byl doplazit se na pokoj a odpočívat. Ale kupodivu  v dalších hodinách žádnou z postižených  nic nebolelo. Ale na tu proceduru budeme dlouho vzpomínat. Večerní procházky, zapálit svíčku u kapličky, všude je klid, na obloze svítí velký  měsíc. Do tmy září okna lázeňských domů. Těch osvětlených bylo mnohem více než minulý rok.  Nevynechaly jsme ani kulturní akce. Taneční večer v letních lázních  i páteční  vystoupení Ivana Mládka.   Než jsme se nadály byl týden pryč a my se chystaly k odjezdu domů. Ale ještě  byl před námi pátek. Ten pátek byl vůbec hektický den.   Ráno malá procházka, těm houbám opravdu nešlo odolat,  několik kousků přežije v ledničce a ráno je odvezeme. Po polední kávě do plavek a do bazénu, PLAVEME PRSA.  Na to, že plakátek s oznámením o akci byl vyvěšen  jen den předem , přišlo dost lidí. Před večeří společné focení. I když to není moc oblíbená činnost , fotky potřebujeme pro naše donátory  aby viděli na co přispívají.  Při závěrečném  posezení ve společenské místnosti jsme zhodnotily pobyt a Katka c Gitou  nás informovaly o novinách.  A po večeři Ivan Mládek v hudebním pavilónu. Tohle jsme si nemohly nechat ujít.  Hudební pavilón známe z minulosti. Dokonce jsme tam na nějaké akci byly, byla tam docela zima  Teple oblečené zamířily jsme v podvečer k pavilonu který se rychle plnil lidmi. Překvapení, místnost vyhřívaly obrovské teplomety, každý návštěvník obdržel  kelímek svařeného vína nebo teplého čaje. I když  jsme byly domluvené, sešly jsme se úplně jinak, ale každá si našla místo ke sledování programu. A opravdu to byl Banjo  band  Ivana Mládka .Více než hodinu bavil přítomné  svými písničkami a humorem, zdárně mu při tom sekundovali i všichni členové jeho ansáblu. Bylo to zdařilé ukončení rekondice. Tak ještě sbalit kufry a ráno jedeme domů. Sluníčku se to asi nelíbilo, od sobotního  rána bylo zalezlé za mraky a chvílemi dokonce poprchávalo. Ale my odjížděly spokojené,  odpočinuté a nabité energii do dalších dní.

Rekondiční pobyty zčásti financujeme z grantů společnosti Liberty a Heimstaden. bez jejich přispění by to pro nás bylo velmi obtížné.

                 Děkujeme

 

Bohumín – koncert Poděkování vám 29.září 2022

 

BOHUMÍNSKÝ SPOLEK SLAVIL VÝROČÍ

„Holky“ z Bohumína v čele se Zdeňkou Cíchovou nás pozvaly na koncert „Poděkování Vám“ (za prodej kytiček v rámci květinového dne organizovaného Ligou proti rakovině), který měl letos ještě slavnostnější charakter, protože byl spojen s oslavami 10. výročí vzniku bohumínského onkospolku PRO-FIT 12.

A tak jsme jely a potěšily duši, zrak i sluch krásnými písněmi všeho druhu, stepem, tancem malých holčiček, starších i nejstarších (seniorský taneční pár), to vše na vysoké úrovni evropské i světové, o čem svědčí  nejvyšší ocenění z mezinárodních soutěží.

Také nás dojímalo společné nadšené úsilí a spolupráce všech věkových kategorií a hlavně velká pomoc a pochopení pana starosty, podnikatelů i nemocnice.

Nádherné odpoledne umocněné sdílením dojmů u společného posezení.

Zdeňko Cichá a spol., moc děkujeme a přejeme hodně zdraví do dalších let úspěšného fungování. 

 text i foto Marta Kostrová

 

 

Opeč si svůj párek 9.8.2022

 

 Po dvouleté přestávce opět akce „Opeč si svůj párek. Vybraly jsme pro ni  veřejné grilovací místo  v dosahu místní dopravy.  Odpočívadlo  Na Honculi  v Polance nad Odrou má všechno co jsme potřebovaly. Ohniště, místa k sezení i dřevěný přístřešek na ochranu před pálivým sluncem nebo deštěm.  Servis a vše potřebné obětavě dotáhla  a  obstarala Katka s  Gitou, na nás bylo přinést si párek a pití.  Sesedly jsme se u kamenného stolu, objevila se na něm buchta od Lídy , vzápětí ji doprovodily krabičky s ovocem z  našich zahrádek.  Po této svačince se Katka ujala přípravy ohniště a my ostatní se vydaly na procházku. Vyšly jsme pohromadě, ale  pokračovaly  v menších skupinkách  dle svých sil a tempa.  Cesta ve stínu stromů kolem řeky a rybníků byla příjemná, vodní hladina rybníků uklidňující, jen to vodní ptactvo a hlavně labutě , na které jsme se těšily, se v horkém dni schovaly někam do stínu. Jen sem tam nějaká kačka brázdila hladinu. Katka s Gitou mezitím připravily z ohniště multifunkční gril. Byl tam kousek otevřeného ohně  pro opékání špekáčku na vidlicích,  na hrubý původní rošt  přidala grilovaní tácky a věc kterou jsem viděla poprvé, grilovaní síto. Už  na něm připravovala  cuketu. A jak  se pomalu skupinky vracely z procházky, usedaly  kolem ohniště a opékaly své uzeniny.  Katka jako zkušeny grilmaster  řídila dění na ohništi a přitom připravovala cuketu dle svého receptu. Opět jsme usedaly okolo kamenného  stolu, pravda někdo přivítal chvilku ve stínu dřevěného přístřešku, ke konzumaci vlastnoručně opečeného párku. Kromě chleba a hořčice  byla naše hostina doplněna rajčátky z vlastní sklizně, velký úspěch měla i přírodní hořčice z cukety i grilovaná cuketa v marinádě, obé Katčina  výroba. Zvlášť cuketa v marinádě sklidila velký úspěch . Všem nám v přírodě chutnalo, dobře jsme se pobavily, poseděly a  postupně se rozešly k autobusu.  Jako poslední zůstala Katka s Gitou a Lída, naložily do auta všechny dovezené  pomůcky pro grilování,  a před odjezdem zkontrolovaly zda jsme zanechaly  grilovací místo v pořádku  pro další návštěvníky.

 Poznámka:

Labutě byly. Za kousek žvance zapózovaly před foťákem ve stínu v  koutku rybníka

 

 

 

Setkání v červnu_ Babinec před prázdninami    13.6.2022

 

Poslední setkání před letními prázdninami, náš babinec. Sešlo se u té příležitosti několik narozeninových výročí, tradiční bomboniéry překvapivě doplnila bábovka a přípitek Jany Mecnerové. Tak trošku jsme oslavovaly a v příjemné atmosféře se  Jana  podělila o své nejčerstvější zážitky z cest na Floridu a do Portugalska.  Přidaly se i další děvčata se zážitky z cestování.  Tak nějak volným způsobem, možná proto že Lída je vášnivou cestovatelkou a těžký úraz ji v této aktivitě omezil, jsme přešly na další téma. Sociální služby.Celá správa této oblasti, zvláště posuzování soběstačnosti je přinejmenším podivné a tak trochu odtržené od reality. Také v této oblasti už máme nějaké zkušenosti. Zatímco jsme v pohodě  rozprávěly  venku se spustil jeden z těch velkých lijáků.  Proudy vody z oblohy,  z ulice je potok, občas zahřmělo. Byly jsme rády že jsme pod střechou.  Ale jak rychle se déšť přihnal, tak rychle odezněl. Spíše, než jsme se rozešly.  A rozcházely jsme se s optimismem. Cestovat se dá i s fyzickým handicapem, hlavně když je chuť a dobří přátelé.  Užijeme si letního času, sejdeme se až v srpnu na další tradiční  akci „opeč si svůj párek“ na břehu Odry.  Anebo ve středy na kafíčku v některé cukrárně v Ostravě. 

 

 

Výlet do Miniarboreta u Holubů –2. června 2022

 

Už začátek našeho výletu byl zajímavý . Vzhledem  k opravám cest vyjel autobus z Ostravy se zpožděním tak velkým, že navazující spoj jsme potkali v protisměru. Tak čekáme na příští. Naštěstí  přímo u zastávky  je cukrárna s dobrou zmrzlinou  takže nám ten čas čekání uběhl příjemně. Po několika minutách  vystupujeme ve Staříči  a po cestě zjišťujeme, že ta zmrzlina byla asi jediným občerstvením. Bistro, kde jsme se chtěli zastavit na kávu je zavřené. No nic  po chvíli jsme byli v  Miniarboretu a další překvapení. Nejsou tady toalety. Kam na záchod ? Asi do lesa.  A tím tyhle malé nepříjemnosti končily. Pak už to bylo  hezké  odpoledne. Neuvěřitelně krásné pohledy, průhledy na solitéry i skupiny stromů, keřů i květin. To, že mnoho  rododendronů a azalek  mělo květenství za zenitem nic neubíralo na kráse zahrady. Pohledy na stromky keře v  barvách od zlaté a ž po temně purpurovou. Pivoňka  nezvykle tmavě červené barvy vzbudila zájem našich zahradnic.  Měkounký   trávník v  dolní části zahrady, obsekané  kruhy plné kopretin a jiného lučního kvítí v horní části. Jezírka s rybami a vodními rostlinami a kousek dále kopec plný kaktusu.  Lavičky  na různých místech zahrady zvaly k odpočinku, i z nich byl nádherný  rozhled po zahradě. A to vše doprovázené zasvěceným a poutavým výkladem majitele, který je zároveň zahradníkem, architektem, stavitelem, kameníkem i dráteníkem. To množství  sošek  a jiných výtvorů z drátů je jeho dílo.  Poznali jsme  originály arboreta,  ten nejznámější čarověník Thuja Occidentalis Malonyana Holub,   který má jméno po svém šlechtiteli, nejmenší stromek  světa, ten vypadal jako pucka mechu a také největší strom světa, nádherně urostlý sekvojovec,  no vlastně jeho  miminko.  Má teprve jen asi  necelých  pět metrů.  Byla to nádherná procházka v kouzelné zahradě.  Ještě jsme si prohlédly  zahradnictví,  kde je  možnost většinu  těchto rostlin si zakoupit a pomalu po skupinkách odcházely k zastávce autobusu . Sešly jsme se tam všechny a konečně  se nám podařilo společné foto. Autobusy na Ostravu jely bez zpoždění.

 

 

Český den proti rakovině Ostrava  2022

 

Květinový den  jak jsme zvyklí říkat Českému dni proti rakovině byl letos po dvou letech v tradičním jarním  termínu .  A my i naši dobrovolníci jsme byli plně připraveni.  Jako by i počasí nám chtělo vynahradit předešlé roky, Ostrava se probudila do krásného slunečního dne. V ulicích byly vidět žlutá trička dobrovolníků mnohem více než loni,  i lidé byli daleko příjemnější. I když ne všichni si kytičku koupili, nemračili se.  A některé naše dvojice už dopoledne hlásily  prodáno.  Někdo kytičku jen koupil někdo přidal i několik přátelských slov.  Zvlášť milé bylo setkání na ostravské radnici, kde si  primátor Ing. Macura nejen koupil kvítek,  ale udělal si čas i na fotku s našimi členkami.  Těch milých setkání bylo více.  Stará  paní  odpočívající na lavičce v parku a na halence připnutý náš žlutý kvítek,  byl to tak krásný pohled , jenže za žádnou cenu nechtěla vyfotit. Škoda. Letos poprvé jsme měly i stálé místo pro prodej kytiček. Prodávaly je pro nás až do neděle pracovnice  ve stánku Nová trafika v Ostravě –Hrabůvce. Těší nás , že se do prodeje opět zapojili  naši dlouhodobí dobrovolníci z řad studentů ostravských gymnasií Františka Hajdy, Olgy Havlové,  Wichterlovo a SZS zdravotní. Co je potěšitelné,  přibývá i dobrovolníků, kteří pro nás kytičky prodávají. Za všechny p.Macháková, p.Bartková, p. Klímová, p.Rašková, matka a dcera Gajovy. Všem jim moc děkujeme.  Podle prvních odhadů  se podařilo prodat více kytiček než loni a příspěvky byly mnohdy vyšší než minimálních 20 Kč. Zdá se že se Květinový den vzpamatovává a opět bude tou úžasnou celonárodní akcí . 

 

 

Přednáška: Prádlo a epitézy - 9. 5. 2022

 

Po dlouhé době přednáška.  Jsme ženy, chceme se cítit dobře a samozřejmě i líbit, k tomu  i k povzbuzení dobrého pocitu a sebedůvěry  potřebujeme kvalitní prádlo.  Zdravotní podprsenky a epitézy  jsou pro nás jednou z možností. O novinkách v této oblasti i o nejnovějších změnách v legislativě týkajících se hrazení pomůcek zdravotními pojišťovnami nás přišla informovat paní Rubinova  z prodejny Zdravotnických potřeb U Radima. Přinesla s sebou  ukázky plavek, epitéz a  podprsenek.  No přednáška. Byla to spíše beseda. Sotva totiž stačila vyložit své materiály, byla obklopena řadou zvědavých žen a zahrnuta spoustou otázek. Takže na přednášku zbylo jen téma nejnovějších změn v předpisech MZ.  Nejzásadnější je lhůta pro uplatnění poukazu. Je zkrácená z 90 na 30 dnů od jeho vystavení. Epitézy může nově předepsat kromě onkologa chirurga, lymfologa i gynekolog . Neodlehčenou epitézu může předepsat i praktický lékař.  Pokud by se vymlouval že nemá kód, tady je: KOD 5008312. Epitézy všech vzorů jsou na poukaz zdarma, pokud by někdo chtěl bez poukazu, cena je asi 2 300 Kč.  Na  kompresní podprsenku, jediný typ Sarah, která je na poukaz, už je také doplatek 300 Kč.   Na výběr je mnoho dalších pěkných  kousků, ty už nejsou hrazené vůbec.  Můžeme si je vybrat z katalogu fy. Amoena, nejnovější vzory přinesla  p. Rubinová na ukázku,  ale zakoupit  je lze jen  v prodejnách zdrav. potřeb. Pozvala nás k sobě do prodejny , kde se každé zákaznici věnuje individuálně, probere její požadavky a odborně poradí.  Otázek i odpovědí bylo dost, jak říkám,  byla to spíše beseda. 

 

 

Výroční členská schůze - 30.výročí založení ONKO-AMAZONEK - 25.dubna 2022

 

Výroční členská schůze se koná každý rok , ale ta letošní byla  něčím výjimečná. Začínala kávou a koláčem.A pak následoval ustálený program. Řídila  ji jako vždy s přehledem Eva Bartussková. Zprávu o činnosti přednesla naše vedoucí Katka Pintérová. Po dvou letech omezení  kvůli koronaviru se rozbíháme a  takto sečteno , stihly jsme toho poměrně dost. Rekondice, schůzky , opět cvičení, květinový den.  Vrcholem loňského roku  bylo Setkání onko klubů SM kraje, které jsme pořádaly v DOV. Tuto akci jsme měly připravenou už na rok  2020, ale tehdy to nedovolila pandemická situace. O rok odložená se v  opravdu povedla. S hospodařením organizace nás seznámila Gita Wilkonská, a že je všechno v pořádku, potvrdila ve zprávě revizní komise Renata Rajnochová. Ještě plán na příští období, je tak trochu opatrný, nevíme co nás  vzhledem k situaci čeká. Všechny správy i plán činnosti byly přijaty bez připomínek a pracovní část byla ukončena. Ale ne celý program, nastal čas pro druhou část , proč je tato schůze výjimečná. V tomto roce oslavují ONKO-AMAZONKY  30. výročí své existence. A kdo by o tom měl více vědět  než sama zakladatelka a první předsedkyně  Lída Váchová. Pozorně jsme naslouchaly jejímu líčení začátků organizace. Jak se potkávaly v čekárně onkologické ordinace  a potom i mimo ni, o  setkání s Evou Bartusskovou a  po asi dvou letech   prvních devět členek založilo v r. 1992 Onko- Amazonky,  sdružení.  Pro vzájemnou podporu, dodání odvahy pro další život. V době, kdy slovo  rakovina  vzbuzovalo hrůzu a beznaděj a informací bylo málo, brzy nabízely pomoc, osvětu i naději  stejně postiženým pacientkám. Hned v začátcích navázaly spolupráci s dalšími organizacemi. Vstup do Ligy proti rakovině byl logickým krokem.   Květinový den, ten první ročník jen jako dobrovolníci ale od  dalšího  se už zúčastnily jako sdružení  a od té doby jsme ani jednou nevynechaly. Byly mezi zakladatelkami  Aliance žen s rakovinou prsu v r. 2002.  Postupem času z Amazonek odcházely členky a zakládaly svoje organizace v Havířově,  Opavě, Karviné a jinde. Vzpomněla na  schůzky v domově seniorů na Gajdošové ulici, kde jeden den v měsíci byl vyhrazen pro nově příchozí  i jako poradna pro rodinné příslušníky. Bylo to vlastně Centrum pomoc i když tomu tehdy  tak nikdo neříkal. Všichni pozorně poslouchali, bylo zajímavé slyšet historii od zakladatelky a když Lída  v r. 2015 předala pomyslné žezlo Katce Pintérové, je pořád naší váženou členkou.  Kateřina se vrhla do práce se vší energii a přes složitou rodinnou situaci,  kterou v té době procházela, vede organizaci k naší velké spokojenosti. Spolu s Gitou fungují jako přesně seřízen stroj. Katka doplnila  vyprávění o začátcích prezentací,  připomněla některé společné akce. Opravdu nejde ukázat všechno, za těch 30 let toho byla spousta, prošla stovky fotografii a dokumentů, tak alespoň některé. Každé ze  přítomných  utkvěl v paměti nějaký jiný zážitek,  mnohé si při tom vzpomněly na  příchod mezi nás,  a už během promítání se s tím  potřebovaly podělit se svými kolegyněmi. Kytice pro členky výboru a Lídu jako poděkování od kolegyněk , vyvolaly dojetí.  Pak  se otevřely dveře a v předsálí čekaly skleničky vína na přípitek a připravený  odpolední raut.  S radostí jsme si připily  na  minulost, na budoucnost, ale hlavně na zdraví.  Ale to už se spustila lavina  vzpomínek  na společné zážitky a mezi konzumací řízečků , sýru a jiných lahůdek se probíralo kde co. Rodina, přátelé, zahrádky a jiné. Jen mezinárodní situaci jsme se asi podvědomě vyhýbaly, přese jen to byl náš sváteční den. Mísy se pomalu vyprazdňovaly , co bylo třeba povědět bylo povězeno, a místnosti se pomalu vyprazdňovaly, rozcházely jsme se do dalších všedních dnů.  Ještě zkontrolovat, jestli někdo něco nezapomněl a ejhle. Pod stolem se krčí igelitka a v ní nádherná kytka. Předpokládanou majitelku jsme nezastihli tak najde prozatímní domov v kanceláři. Krásné odpoledne skončilo a nás čekají další společné zážitky.

 

 

Rekondiční pobyt Slatinice 4.4. – 9.4. 2022

 

 Po necelém roce opět ve Slatinicích.  Skoro bez omezení zaviněných pandemii, jen ty respirátory zůstávají , jsme přece jenom ve zdravotnickém zařízení. Loni jsme lázně  zažily plné dozrávajících třešní, letos se příroda teprve probouzí. Ubytování, vstupní prohlídka u lékaře, rozpis procedur…..Zase překvapení , většinu jich máme v odpoledních hodinách. Ale jsme v lázních, takže si užíváme koupele, masáže, zábaly rukou a kdo má málo ještě si přidá nějakou tu proceduru navíc. A také bazén s vířivkou, ta má letos jako přidanou hodnotu peeling. Odněkud proniká do bazénku s tryskami jemňounký písek, prý se na opravě už pracuje. Není to moc příjemné, ale  je to zdraví neškodné. Samozřejmě vyrážíme na procházky do blízkého okolí, hned v pondělí na tradiční procházku Slatinicemi, nevynecháme Malý Kosíř s dřevěnou kaplí , nemineme ani  umělý vrch s křížem, odkud je pěkný pohled na celé okolí. Třešňový sad na malém Kosíři se teprve chystá ke květu,  kolem cesty zlatě svítí květy jarních orsejí z trávy vykukují něžné květy fialek. Je tu zkrátka krásně.  Ty zdatnější se vypravily až na Velký Kosíř, i když rozhledna byla ještě zavřená, Nataša došla při svých procházkách až k Černé věži ve Drahanovicích.  Kdo měl k dispozici auto,vyjel na výlet  ještě dále. Také kulturní život se už rozjel naplno, večer bylo možno posedět v restauraci při hudbě k poslechu i tanci. Týden uběhl jako voda, ještě páteční společné posezení a sbalit kufry a ráno odjezd.  Ale ještě před úplným rozchodem nás potkal nečekaný a pěkný  zážitek.  Sbalené, čekající na odvoz, usadily jsme ve vedlejších prostorách recepce. Nevím jak to začalo, ale děvčata se daly do řeči s přítomnými dámami, ty  byly z Opavy a také onkologické pacientky.  Byla z toho krásná improvizovaná   beseda,  zavzpomínaly jsme, co jsme  spolu zažily a  přidaly doporučení na opavský klub. ISIS má možná nové členky.

 

 

 

Muzikoterapie-29.3.2022

Muzikoterapie , to jsou zvuky které pomáhají uzdravovat.  Setkání odložené  pro nemoc  se přece jen uskutečnilo a v pondělí nakráčela skupina Amazonek do střediska Mennsana. Snad řízená předtuchou čekala na nás p. Podrazová a 8 židlí srovnaných do kruhu kolem  bubnů-djembe různých velikostí. Přesně tolik, kolik nás bylo. Koshi zvoneček-jaro  v ruce každé z nás navodil tu správnou atmosféru. Pak přišly na řadu   bubny a začaly  rytmické rozehrávání. Ale i lidské tělo je dokonalý hudební nástroj, takže jsme  střídaly bubny a  tleskání a pleskání ,  bylo to hraní o koncentraci,  posílaly jsme zvuky  doleva i doprava v kruhu, libovolně měnily směr, Sesedly jsme se blíže k sobě   abychom  paličkami  předávaly  tón  na sousední buben. Nakonec jsme se zklidnily při rozezvučení tibetských mís.  Muzikoterapie, to je pro nás především relaxace a potěcha duše a obé jsme si moc užily.

 

 

Setkání  v březnu _babinec 14.března 2022

 

Naše pravidelná  schůzka v této stále ještě nejisté době bez přednášky, ale i tak byla zajímavá. Vzájemná setkání  jsou důležitá pro naši psychickou pohodu,pro  povzbuzení dobré nálady i vypovídání se ze  svých obav z věcí současných. Všechny potěšila dobrá zpráva : Muzikoterapie bude, lektorka se uzdravila.   A protože jaro už klepe na dveře, byly na pořadu i věci veskrze praktické. Kolik semínek už je v zemi, co letos zasadit, co už vykukuje. Tak nějak  naskočilo velké téma zahrádek. Kompost a  co s ním. Kde založit jak založit,jak ošetřovat, aby vznikla kvalitní hmota. Můžete mít nastudovanou jakou chceme literaturu, ale praktické rady a zkušenosti jsou k nezaplacení.  

 

 

Únorové setkání – babinec 14.února 2022 

 Také  toto setkání bylo  ve znamení volné besedy. Nebylo dané téma, prostě se sejít a popovídat si .Pokud covid a situace dovolí máme pěkné plány na další měsíce. Také jarní pobyt ve Slatinicích dostává přesnou podobu.  Na řadu přišla i příprava výroční schůze. Došlo i na dozvuky minulé schůzky, ještě další kytka našla nové pěstitele. I s upozorněním, že její květ dosti výrazně a specificky voní.  Ani nevím jaká asociace slov vyvolala vzpomínky na zimy našeho mládí, zimní sporty, lyžování na  kdejakém kopci bez vleků a specifických technik, kluziště s přírodním ledem , volně jsme přešly na zušlechťování našich současných domovů. Ještě že máme ty mobily. Fotky krásných vánočních vazeb byly  k nahlédnutí. I pro inspiraci .  Máme šikovná děvčata.  Bylo toho samozřejmě mnohem více o čem se povídalo, ale i tahle schůzka skončila a my se těšíme na setkání při muzikoterapii.

 

 

Novoroční setkání 10. ledna 2022

Ta  první schůzka v novém roce byl opravdový babinec. Ještě plné dojmů z vánočních svátků a rodinných setkání , bylo jich přece jenom více a uvolněnější než loni,  měly jsme si o čem  Také opatrně plánovat činnost na příští dny  a měsíce. Snad už dá covid pokoj.  Ale nebylo to setkání zcela bez tématu. Skvělý  nápad podělit se o řízky a kytičky co nám rostou  doma proměnil  místnost  v malé improvizované zahradnictví.   Stoly zaplnily různé rostlinky , od  sukulentů až po skoro ty  zapomenuté,  které se opět vracejí do  našich bytů.  Zčásti také proto, že byly objeveny jejich zajímavé vlastnosti,  dokáží  prý totiž čistit prostředí od škodlivého působí moderní elektroniky. Ke každé rostlince samozřejmě přišel  návod na pěstování i rady jak  se o ně starat a čemu se vyhnout,  podpořené vlastní zkušeností. Každá kytka chce svoje. Bylo to pěkné odpoledne