Fotogalerie z akcí v roce 2024

Setkání 10_Babinec_říjen je růžový 14.října 2024

 Po příjezdu z rekondice v Karlově Studánce  - pondělní schůzka na volné téma“ Babinec, aneb povídání o všem možném“. Namátkou třeba o hrozných následních nedávných povodní. I pohled z auta nebo busu na zdevastované okolí vodních toků a hromady zničených věcí byl  děsivý. Ale přešly jsme i na příjemnější věci .  Mirka přinesla ochutnat zdravé sušenky, byly moc dobré , a ochotně se s námi podělila o recept. Přivítaly jsme mezi sebou novou členku, a při té příležitosti se neubránily vzpomínkám, jak jsme  mezi Amazonky přišly my. Říjen je Pink October- růžoý měsíc,  připomněly jsme si akce, které máme za sebou , Plaveme  Prsa, i Vernisáž výstavy   Ostře sledovaní prsa v divadle Jiřího Myrona, spojenou se vzpomínkovým koncertem na  Patrícii Janečkovou . Pokusíme se ještě o aktivity v rámci dne Pink@ work – do práce v růžové.  Loni jsme měli růžovou schůzku, letos zkusíme cvičit v růžové. O naší činnost projevila zájem i média kancelář navštívila p. Misařová a natočila rozhovor s Katkou a Gitou  pro pořad MŮJ ROZHLAS. Pro ty které ho neslyšely ho Katka přehrála z chytrého telefonu. Moc pěkně o nás mluvili. Tak to byl náš říjnový  Babinec.

Plaveme prsa – Karlova Studánka 11.října. 2024

 Jak je už naší tradicí akce Plaveme prsa  se zúčastňujeme každý rok. V termínu jejího konání býváme na rekondičním pobytu v lázních Karlova Studánka. A díky pochopení a podpoře vedení lázní ji můžeme pořádat  v místním bazénu. Takže v pátek odpoledne se relaxační bazén změnil na plavecký a Amazonky a hosté přidávali metry k cíli, proplavat Vltavu od pramene k Mělníku. Mezi letošní účastníky patřila i skupinka mužů, kteří přijeli relaxovat ve vodě , ale po vysvětlení, proč to právě teď není možné, svůj záměr odložili  a plavali s námi. Potěšili nás. Potěšili nás všichni, kdo  oželeli odpolední vycházky a přišli s námi plavat. Plaveme prsa samozřejmě doprovází i edukační činnost.  Katka mluvila o problematice rakoviny prsu a  jak je důležitá prevence. K ní patří i samovyšetření prsou a přímo na modelu si mohli zájemci najít malé nádorky. A mluvila také o naší organizaci, kdo jsme a co děláme. 

Ke společnému cíli proplavat 42 km od pramene Vltavy k ústí u Mělníka jsme přidali hezkých několik stovek metrů.

Koncert a výstava Ostře sledovaná prsa._říjen 2024

 Říjen jako  PinkOctober jsme zahájili velkým způsobem . Ještě před začátkem měsíce v pátek 27.záři  byla Katka hostem v pořadu Sama doma. V rozhovoru o prevenci rakoviny prsu  představila výstavu Ostře sledovaná prsa  v divadle Jiřiho Myrona, dostala se i činnosti naší organizace.

Výstava byla symbolicky zahájená 1.října, rok poté co zemřela  mladičká talentovaná členka  souboru  muzikálu Patricie Burda Janečková. Zákeřná nemoc, rakovina prsu si u ní vybrala krutou daň a ona zemřela právě  před rokem.   Při vzpomínkovém koncertu  ve zcela zaplněné katedrále pro ni zpívali její oblíbené melodie přátelé z divadla. Bylo to velmi krásné a dojímavé. Poté následovala další akce.  Hosté se  přesunuli naproti do divadla J. Myrona, kde v prvním patře, ve slavnostním  sále  byla zahájená  vernisáži výstava Ostře sledovaná prsa. Výstava odlitků ženských prsů, vznikla před  6 lety  objela i státy Evropy a po několika letech se vrátila do Ostravy. Prsní stěnu doplňují  edukační pultíky Onko-Amazonek , Bellisek ,  Aliance žen s rakovinou prsu  s prsními hrnečky i koutek pojišťovny RBP.  Samozřejmě členky  Onko-Amazonek , Bellissek i zástupkyně dalších organizací ochotně informující o problematice prevence rakoviny prsu.  To vše pozoruje Patricie Janečková ze dvou nádherných fotografii. Vernisáž zahájila Gabriela  Petráková , umělecká šéfka souboru muzikál vzpomínkou na Patricii,  velmi silným  emotivním projevem.   Je to velmi pěkná akce, výstava potrvá celý měsíc říjen a od středy 23. do pátku 25. října   budou  v edukačním programu informovat  o prevenci rakoviny prsu  naše Katka a   Bellissky.

Říjen je Růžový

Říjen je na celém světe měsícem prevence rakoviny. Nejen o ní ,o prevenci proti rakovině í  o výstavě Ostře Sledovaná prsa v divadle Jiřího Myrona , která měla vernisáž  právě 1. října, v pátečním pořadu české televize SAMA DOMA  hovořila  Katka Pintérová.

 Sama doma_27.9.2024_Ostře sledované prsa

Návštěva Grossmanovy vily 20.9.2024

Naše letní výletování směřovalo do minulosti Ostravy. Navštívily jsme pracoviště horníků, Důl Michal, potom jsme se podívaly jak bydleli dělníci Vítkovických železáren v Jubilejní kolonii, a nakonec jsme nakoukly do obydlí horních vrstev obyvatel Ostravy. Navštívily jsme krásně zrekonstruovanou vilu stavitele a architekta Františka Grossmanna. Ještě před několika roky chátrající ruina prokoukla do své původní krásy. Ve své době představovala dokonalé bydlení. Však ji stavitel stavěl pro svou ženu jako svatební dar. Obdivovaly jsme schodiště, krásné pokoje “skoro jako na zámku,“ ale i dokonalou funkčnost  pro pohodlné bydlení.  Pánský pokoj, dámský pokoj, úžasná koupelna, po které by sáhla i leckterá  z nás. Prošly jsme vilu od sklepa, naši pozornost vyvolal velký kotel  z něhož jako chapadla chobotnice vystupovalo potrubí ústředního vytápění. Nakoukly jsme i pod střechu,  krov ještě voní novým dřevem a Katka vystoupala po úzkém schodišti až úplně nahoru do věžičky.  Neméně krásná je i zahrada, osázená dle původních plánů, s kašnou a sochami. Bylo příjemné si tu  posedět v odpoledním sluníčku.

Čs. rozhlas o nás

Dostaly jsme milou příležitost prezentovat naši činnost na vlnách Čs. rozhlasu. P. Misařová navštívila naše vedení v kanceláři. Z milého povídání  s Katkou A Gitou vznikl rozhovor, vysílaný v pořadu Můj rozhlas 4.září jako "Odpolední interview".

Onko-Amazonky. Spolek který pomáhá ženám stiženým zrádnou nemocí.

Návštěva  Papilonie v Ostravě 13.srpna 2024

Ostrava má od letošního domu novou atrakci. Po několika městech se i v Ostravě otevřel motýlí dům - Papilonia .Je to prý největší stálá výstava motýlů v České republice. Jsou trochu jiní než jaké vídáme v naší přírodě. To přece musíme vidět. Tak jsme jednoho krásného dne vešly z  vedrem rozpálené ulice  do prostředí neméně teplého ale tropického klimatu. Po krátké instruktáži jsme se za dvojitými dveřmi  dveřmi octli v tropické zahradě  plné zeleně. Prý tropický ostrov.  Uprostřed stylizovaná vodní  plocha, na jedné stráně skály a modrá  obloha, na druhé něco jako japonská zahrada i s typickým můstkem. Nechybí ani lavičky pro odpočinek. A všude poletovali motýli, krásní exotičtí motýli. Velcí modří, těch bylo nejvíce, ale i menší pestře zbarvení. Občas usedli na krmítka, na rostliny , na zdi, sedali nám i do vlasů a  na oblečení. Tady došlo na upozornění obsluhy, pohybovat se zvolna, dávat pozor kam šlapeme a hlavně na motýly nesahat. Mohl by se poškodit jemný pel motýlích křídel. Společnost těmto exotickým krasavcům dělá velká želva ve vodě i několik malých ptáčků, kteří oživovali prostor svým cvrlikáním. Pohybovaly jsme se pomalu po chodníčku,  obdivovaly barevnou nádheru i  ladné pohyby létajících  motýlů. Koho tropické klima unavilo, sledoval rej motýlů z laviček.  Nakonec nechyběla ani společná fotka „pod modrou oblohou“ a pomalu jsme opouštěly exotické prostředí. Tento pěkný den jsme zakončily u kafíčka v cukrárně, sdělily jsme si dojmy z návštěvy Papilonie a ještě si pěkně popovídaly.  Další společná akce byla za námi.

 Návštěva muzea v Jubilejní kolonii – 23.7.2024

Naší letní akci jsme tentokrát zaměřily na poznání historie Ostravy. Navštívily jsme bytové muzeum v Jubilejní kolonii v Ostravě-Hrabůvce. Už  samotná kolonie stojí za prohlídku. Ucelená enkláva uprostřed města, postavená pro zaměstnance Vítkovických železáren. A proč Jubilejní? Byla vybudována k 100.výročí založení Vítkovických železáren.

V teplém letním odpoledni jsme se sešly před jedním z domů,  byt 1+1, byt v něm je  právě přeměněn na Muzeum - expozici ze života dělnických rodin. Už při vstupu jako bychom se octli době svého dětství. To znám, to jsme měli doma, to ještě slouží na chalupě. Tak trochu jsme se rozkoukaly, je třeba říci, že  nás neprováděl nás nikdo jiný než původce vzniku  Muzea  a autor expozice Petr Lexa Přendík,  kronikář Ostravy – Jih. Dal nám chvíli  a potom nás poutavým vyprávěním seznámil s historii kolonie, se vznikem tohoto malého muzea, i se svými plány jak expozice dál rozvíjet.  Přiblížil nám, jak rodiny žily  a také  upozornil na zajímavé exponáty , které možná nabyly v každé rodině, ale byly pro dělníky Vítkovických železáren  dostupné. V domech byl už vodovod, a elektřina. Malý vysavač, opékač topinek, historický kufříkový  gramofon se sbírkou původních desek. A že je přístroj funkční,  předvedl přehráním písničky. Když jsme dost naobdivovaly kuchyň, nakoukly do spíže, spoustu předmětů umístěných na poličkách známe nebo ještě máme doma. A také je tam pračka  a plechová vana.  Vodovod sice byl, ale koupelna ne.  Při vstupu do druhého pokoje si  připadáte  jako by jste vešly  do ložnice prarodičů. Pozornost upoutal veliký lustr, manželské postele, noční stolky s výbavou pro muže - holící souprava a ženu - drobné kosmetické předměty. Úsměv vyvolalo atraktivní pyžamko rozložené na posteli. Bylo hedvábné.  Skříň, v rohu už  zmíněný gramofon, pod oknem stolek a na něm robustní psací stroj  se spoustou historických fotografii.  Ten asi nepatřil do vybavení dělnických  domácností, zato tam určitě nechyběl šicí stroj  stojící skromně v dalším rohu.  A spousta dalších věcí.  Na  dotaz.„ A kde spaly děti?“ Odpověď. „V postýlkách nebo na otomanu, ale to se nám už tady nevešlo. Nebyl by prostor pro návštěvníky.“  A pak nás milý průvodce nechal všechno si  prohlédnout, zvědavé dámy  nahlédly i do  šuplíku v kuchyni. Tak trochu rozněžněné vzpomínkami, vyšly jsme z muzea. A zamířily do Cukrárny  v kolonii.  Hezká malá cukrárna, pěkné místo pro odpočinek a vstřebání dojmů z výpravy do minulosti bydlení. Což jsme při kávě a zmrzlině nebo další dobrůdce také učinily.  Bylo to hezké odpoledne, Naše další výprava bude za zajímavými tvory přírody, navštívíme Motýlí dům. 

I v Ostravě je spousta zajímavých míst a technických památek. Tentokrát jsme navštívily Důl Michal v Michálkovicích. Prohlídkový okruh pod názvem Cesta havíře do práce, nás provedl přes známkovnu do řetízkové šatny, kde viselo u stropu oblečení jako oběšenci, což působilo trochu děsivě. Pokračovaly jsme přes administrativní část, ordinaci lékaře, dispečink a nakonec jsme vystoupaly na vrchol těžní věže. Díky laskavosti pana průvodce s námi mohly absolvovat část trasy i ty z nás, které pro problémy s chůzí vyděsila náročnost trasy se spoustou schodů, ale byla by škoda, aby nenavštívily aspoň část prohlídkového okruhu. Výklad pana průvodce, bývalého záchranáře byl jadrně ostravský a pro nás i přes spoustu technických údajů nesmírně zajímavý. Důl Michal byl založen v roce 1856 a těžba se zastavila až v roce 1994. Části strojovny, kompresory či parní stroj však pochází z počátku 20. století a přesto jsou stále funkční, jak jsme se mohly přesvědčit. V kompresorovně, která vypadá jak Ocelové město z knihy J. Verna se konají různé akce, dokonce i svatební obřady.Po prohlídce jsme v parném dni poseděly na terase hospůdky, přímo v areálu muzea, trochu se občerstvily a hlavně měly čas si popovídat…

Přednáška:  Jak se udělat krásnou aneb odpoledne s MARY KAY – 10.6.2024

 Přednáška o líčení , jak se udělat krásnou . Poté co Katka přivítala přednášející dámy,  se slova i režie schůzky ujala paní Eliška Zezulková. A celé setkání přeměnila v úžasný workshop, ze sálku bylo rázem  kosmetické studio. Celý jeden stůl  byl plný různých tub, krabiček a dalších věciček,  nechyběla ani kosmetická zrcátka. A celá  sada krásných rtěnek od tmavé až čokoládově hnědé až po světlounkou růžovou. Mohly jsme si je všechny vyzkoušet,  není třeba psát , že jsme tak  s radostí učinily. Poté co zjistila zájem o nalíčení a zájemkyň bylo tentokrát více než dost, si děvčata  rozdělila do skupinek.Takže zatímco její kolegyně předváděla líčení za velké pozornosti přihlížejících, paní Eliška další skupince vysvětlovala  a také ukazovala zásady péče o pleť. A každý ten krémiček, každou vodičku kterou použila, jsme použily také  na své obličeje. Takže odlíčit, vyčistit, umýt, minerální voda, pílínk a nakonec výživný krém. Dala nám vyzkoušet i zázrak s retinolem, Ten podle posledních výzkumů pomáhá zlepšovat stárnoucí pleť, dokonce podporuje buněčnou obměnu, vyhlazuje  vrásky. U něj  upozornila , že se s ním musí opatrně,  aby si na něj pleť zvykla. A opravdu, každá jsme  pozorovaly jiné účinky.  Bylo to velmi zajímavé a příjemné. A další skupinka to samé.  Mezi tou spoustou přípravků,  se vyjímaly flakony s parfémy.   No kdo by odolal,  všem těm vůním. A přitom vysvětlovala, odpovídala na různé dotazy. Dočkaly jsme se i ukázky večerního líčení, Marta měla v plánu večerní koncert.  Takže se to náramně hodilo. Závěrečná tombola byla milou  třešničku na dortu hezkého odpoledne.

Český den proti rakovině – Ostrava – 15. 5. 2024

Další Květinový den, jak ze zvyku říkáme sbírce Český den proti rakovině, je za námi. Příprava na něj začala již brzy po ukončení té minulé. Vyhodnocením a hned plánováním. Kolik kytiček asi objednáme, také domlouváním účastí dobrovolníků.  A tak když přišel ten den, byli jsme připraveni. Kytičky, trička, pokladničky, vše doručeno do škol i dobrovolníkům. Ještě poslední  balíčky pro prodej si rozebíraly členky  před výborovou schůzi a na schůzce - babinci  v pondělí. Středa byla krásná, sluníčková, žlutá barva byla i v ulicích Ostravy. Hned ráno jsem u Polikliniky v Hrabůvce potkala skupinku studentů, všimla jsem si prázdného košíčku. Na můj udivený pohled hlásí s úsměvem “ Prodáno a jdeme si pro další kytičky.“ To potěšilo. Skvěle si vedli naši studenti gymnázií, gymnázií Fr.Hajdy-Hrabůvka, gym. Olgy Havlové-Poruba, gym.Volgogradská-Zábřeh, gym. Wichtrlovo-Poruba a gym. PRIGO-Mariánslé Hory. A také studentky SZŠ VOŠZ. S prodejem nám pomáhá také spousta dobrovolníků a také naše členky nezůstávají pozadu. Tradičně prodávají kytičky ve svém okolí, zásobují jimi své příbuzné a známé. Úspěšná byla také návštěva Magistrátu města Ostravy, byli tam k nám velmi vstřícní. Trochu jsme váhali s prodejem v huti Liberty, ale i tam se nám podařilo prodat dost kytiček i když zaměstnanci jsou ve velmi obtížné situaci. Poprvé jsme v pokladničkách zaznamenali cizí měnu,  a to 2 zloté a 50 eurocentů. Letošní novinka, platby přes QR kódy se ukázala jako dobrá věc, měli jsme z toho trochu obavy, ale osvědčila se. Téměř všechny pokladničky zaznamenaly platby QR kódem. Vrátilo se nám minimum kytiček. Vybrali jsme o dost peněz více než loni, vyšší byl i  průměr korun na kytičku. Došlo k paradoxní situaci, prodali jsme více kytiček než jsme objednali, ještě že Liga posílá vždy nějaké navíc.  Dá se říci, že letošní Květinový den se nám opět  vydařil. Prodali jsme o něco méně kytiček než loni, 8 181 kusů,  ale  utržili jsme asi o 6000 Kč více,  268 655, 84 Kč. Ty haléře jsou právě z QR plateb.  Asi je to opravdu dobrý nápad.  Nic z toho by nebylo možné bez obětavé práce studentů, dobrovolníků a našich členek, které akci organizují a zajišťují. Moc jim děkujeme.

Setkání 5_ Babinec_ jen tak si popovídat 13.5. 2024

Setkání po výroční schůzi.  Opět jsme se sešly na našem babinci, hovory o všem možném. Probraly jsme zahradničení, vaření,  popřály oslavenkyni.  Na pořad se dostal i Květinový den, přípravy na něj jsou v plném proudu, řekla bych že už by nás nic nemělo překvapit. Letos je opět novinka, je možno platit  bezhotovostně, přes QR kod.  Snad bude přát počasí a den se vydaří. Tak uvidíme.  Hovořily jsme í o tom, co se chystá a členky přišly se zajímavými tipy. Možná se podíváme do Grossmanovy vily, nebo na motýly, nebo do zajímavé kavárny.  Něco z těchto nápadů uvidíme v příštím zpravodaji. Pěkně jsme si pokecaly. 

Výroční členská schůze 29.4. 2024

Rok uběhl a opět tu máme výroční členskou schůzi. Je to jedna z akcí na které se sejdou skoro všechny členky organizace. Zanedlouho   proběhne Sbírka CDPR, Lýdie využila tuto příležitost a přinesla kytičky  pro členky, které je budou prodávat dále.   Jako vždy Katka s Gitou vše pečlivě připravily. Čekalo nás malé překvapení, místo obligátních chlebíčku, na pohoštění jsme si pochutnaly na řízečcích s chlebem. Ještě sladký koláč a káva a můžeme  začít. Každá schůze má ustálený program, jeho řízení se ujala Eva Bartussková. Zprávu o činnosti přednesla Katka  opět jako prezentaci. Když to tak shrnula, je ta  naše činnost docela bohatá a rozmanitá. Pravidelné schůzky, přednášky, cvičení, mezitím společné akce, rekondice, účast na akcích pořádaných Aliancí  žen s rakovinou prsu  i Ligou proti rakovině, tradiční je setkání onko-organizací MS kraje. V neposlední řadě i edukační činnost, informování veřejnosti prevenci nádorových onemocnění ve spolupráci s RBP. S hospodařením  organizace nás seznámila Gita, a že to děla velmi dobře a vše je v pořádku potvrdila  i zpráva revizní komise přednesená Natašou. S plánem činnosti na další rok nás seznámila Katka. V diskuzi pak zaznělo několik  zajímavých  návrhů na nové aktivity. Tato schůze byla zároveň schůzi volební, byl  nově zvolen  výbor i revizní komise, obojí  ve stávajícím složení.   Přečtení závěrečného usnesení se ujala Lída Váchová, byl schválen rozpočet, plán práce  i zvolené orgány. Tím byl program schůze vyčerpán a Eva ji oficiálně ukončila. Neskončilo však setkání , ještě jsme si  mezi sebou  měly co povídat.

Rekondiční pobyt Slatinice 14.4. - 19.4. 2024

Zase po roce v lázních Slatinice. Začínáme neděli. Takže postupně se ubytovat, nahlédnout do rozpisu procedur, některé máme už odpoledne koupel v bublinkách, a protože počasí je opravdu skoro letní, vyrazit na malou procházku. Těšíme se na slunečný týden. Ale hned pondělní mlhavé ráno nás vyvedlo z omylu. Chladno, odpoledne dokonce déšť, ten dokonale promočil naše turistky.No nevadí. V lázních je nová Therapy zóna a v ní několik zajímavých procedur,. Při vstupní prohlídce velmi pozorná paní doktorka s ohledem na akutní zdravotní stav klientek, upravila seznamy procedur. A k tomu vyzkoušet ty nové  a připojit několik dalších osvědčených …   A pracovnice u časování  kouzlily, aby vše sladily k oboustranné spokojenosti. Ještě se tam musí vejít čas na bazén s vířivkou. Také na procházky po Slatinicích a okolí  došlo. Byly vzhledem  k počasí  kratší než minulé roky ale stejně pěkné. Zaznamenaly jsme změny, nové parkoviště vedle LD Mánes, odnesl to jeden ze starých domů, nová Zámecká restaurace, i cukrárna na faře. Tu některé z našich děvčat vyzkoušely, líbila se jim.  Mladá zeleň stromu a luk, rozkvetlé kytičky, to vše působí příjemně nejen na očí ale i na duši. Malý Kosíř už nebyl celý bílý od rozkvetlých třešní , ale tráva pod stromy  hýřila barvami . Žlutá  bílá, modré kvítky rozrazilu a mezi tím jako svíce se tyčily květy  vstavače kukačky. Také z oblasti kultury bylo z čeho vybírat. Hezké bylo  posezení na hudebním večeru,  písničky W. Matušky jsme zpívali s muzikanty všichni. Tak jsme si v chladném počasí užívaly procedur, potkávaly se v menších skupinkách,  tu při těchto  procedurách nebo venku v přírodě. A také v cukrárně U Veteránů. Samozřejmě také u jídla. Jestli je pravda , že i jídlo léčí tak tady to platí stoprocentně. Velký výběr ke snídani a  obědy a večeře, to je přímo pastva pro oči i žaludek.  Krásně upravené talíře,  všechno moc dobré.    Nezvykle kombinace, které jsou pro mnohé z nás inspirací na vaření pro celý další rok. Vyvolávají i úsměvné situace,  to když se na jídelním lístku objevil grilovaný hermelín. Jaksi jsme mezi bohatou přílohou  přehlédly poslední ingredienci - fokaccia. A tak když na talíři přistál k sýru i “kus buchty“, nastalo velké divení.. Ale i tato kombinace  chutnala. Těch pár dní uteklo jako voda a bylo tu ti závěrečné společné posezení. Líbí se nám tady, už máme naplánovaný termín na příští rok.  Gita přinesla seznam všech společných  a pobytů a tak se  i hodně vzpomínalo.  A byl tu pátek, sbalené kufry a „pá, pá Slatinice“ . Zase za rok. Byl to moc pěkný týden.

Přednáška: Telekomunikace v kostce 11.3.2024

 Telekomunikační akademie ČTÚ u nás potřetí. Po přednášce Kybernetická bezpečnost, a po druhé, Platformy sociálních sítí .Tentokrát to byla  Telekomunikace v kostce. Paní Kartusová nás provedla nástrahami, které na nás mohou číhat při této moderní komunikaci. Přes dnes už málo používané pevné linky, předplacené karty, výhody a nevýhody měsíčního paušálu. Dozvěděli jame se, že i na telefon lze získat sociální příspěvky. Jsou jen pro opravdu nutné případy a je to 200 Kč na měsíc. Znovu nás upozornila na volání z čísel ze zvláštní předvolbou ze zahraničí. Nevolat zpátky, reklamace obvykle neprojdou a o peníze přijdeme. Došlo i na internet a různé připojení k sítím. Seznámila nás i s nástrojem NetTest se kterým změříme rychlost připojení a jiné parametry připojení. Na mapě rychlosti připojení si můžeme najít, jak rychlé připojení je v naší oblasti dostupné. Existuje i tzv. srovnávač ceny kde si můžeme porovnat ceny různých operátorů. A to už jsme se dostali ke smlouvám. I tady se vede boj o zákazníka, někdy ne moc fér způsoby.Takže několik základních informací. Pozor na to kde uzavíráme smlouvu, lze ji uzavřít i po telefonu nebo mimo prodejnu. Důležitá skutečnost pro případné odstoupení od smlouvy, máte na to 14 dní od uzavření smlouvy. Tu si nechat poslat, přečíst před podpisem, nemusíte ji podpisovat okamžitě. A ještě v kostce typy smluv, jejich výhody a nevýhody. Smlouva na dobu neurčitou: vyšší cena, výpovědní lhůta ve smlouvě, pokud je 30 dní , je platná. Nebo dle obč.zákoníku, závazek lze zrušit ke konci kalendářního čtvrtletí, výpovědi podanou alespoň 3 měsíce předem. Není smluvní pokuta. Na dobu určitou:Výpověď do 3 měsíců – smluvní pokuta. Od 3 měsíců – žádná smluvní pokuta. Jeden měsíc před koncem smlouvy vás musí poskytovatel prokazatelně informovat o změně. Pokud se neozvete smlouva automaticky pokračuje. Byla to opět spousta zajímavých a užitečných informací. A nakonec. Všechny tyto záležitosti spadají pod Český telekomunikační úřad na který se můžeme obrátit v případě sporu  s poskytovatelem služby i s  reklamaci, kterou se vám nepodařilo vyřídit s operátorem.

NetTest – nástroj , který informuje uživatele aktuálně o kvalitě jejich služby.

Srovnávací nástroj – srovnává ceny a parametry elektronických komunikací

Muzikoterapie – 26.2.2024

Že je jaro za dveřmi , poznáme i my zajímavým způsobem, Čekala nás lekce muzikoterapie Už několik let se  na ni scházíme ve středisku Menssana v Porubě. Tak i letos  nás tímto příjemným setkáním provedla p. Podrazová . Sesazeny do  kruhu , příjemnou atmosféru navodil   jemný zvuk zvonečku  koshi. Nejprve dokola jeden, pak jsme k němu přidaly další tři.. Abych to vysvětlila . Každý z živlů, Země, Oheň, Voda,Vzduch  má svůj zvoneček s jiným tónem a dohromady tvoří úžasnou zvonkohru.  Naší pozornost upoutal drobný předmět vypadající jako žába. Také se mu tak říká a zvuk, který se na něm vyluzuje opravdu připomíná skřehotání žáby.  Poté nám rukama prošel zvláštní nástroj , malý kovový bubínek připomínající ufo. Dle toho, kde se na něj klepne malými paličkami vydává různé tóny. Došlo i na  tradiční bubnování.   Rozebraly jsme si africké bubny  djembe  různé velikosti  a spustily bubnování . Každá z nás se postupně  představila originálním motivem, potom se  jsme si předávaly v kruhu různé rytmy, střídaly se směry  bubnování a aby to nebylo jen tak jednoduché , přidala nám lektorka i  hraní  na tělo i tleskání.  Byl to docela nápor na soustředění mysli.  Přidaly jsme i další perkusní nástroje,  spojily se  dohromady a  „hrajte  jak to cítíte“, jen se snažte dodržet jednotný rytmus .  A když  se p. Podrazová  přidala s flétnou a byla z toho zajímavá muzika.  Odložily jsme bubny a ostatní  a na řadu přišel  další nastroj . Malá krabička kalimba. Brnkání  prstů o kovové lamely vytváří zvláštní zvuk, přes ozvučnou desku jsou  cítit vibrace tónu.  Postupně jsme si vyzkoušely tento zajímavý rezonanční nástroj , rukama jsme  rozezvučely jeho  kovové plátky. O léčivých účincích  nás přesvědčila  lektorka , když  obešla kolem nás  a každé přiložila rozezvučenou krabičku na záda. Vibrace nám  procházely tělem, u  každé jiným způsobem.  Závěrem  sezení  jsme  vzaly do rukou tibetské mísy.  Byla asi zvláštní konstelace  podmínek, podařilo se nám je  rozezvučet všechny a místnosti se nesly tiché  uklidňující tóny, od těch vyšších z malé misky až po hluboké  z té největší ,  od které rezonoval i vzduch v místnosti .  Byla to opět krásná relaxační hodina, vždycky se na ni moc těšíme. 

Setkání 2_ burza oblečení_12.2.2024

Setkání v únoru. Další z tématických schůzek , jako babinec –burza oblečení,   jarní provětrání šatníku. Uvítaly jsme ten nápad.  Kritickým okem a také srdcem jsme zhodnotily stav svých skříní a nemilosrdně vyřadily kousky, které už nenosíme, které nám ve skříni už jen zabíraly místo,  ale zároveň nám  je  líto se jich zbavit. V pondělí se na naší schůzce stoly zaplnily různým oblečením. Bylo to tak trochu nahlédnutí do šatníků svých kolegyň.  Nejprve se prohlíželo, bylo věru co. Pak se zkoušelo a  také tak trochu předvádělo. Sešlo se hodně pěkných věcí , mnoho halenek, mikin,  kalhot a jiných  změnilo majitelky a  budou dál dělat radost. Dámy se měnily v modelky, zkoušely a některé kousky s lítostí odkládaly. Neseděla velikost, nebo uvážily že pro ten vybraný kousek vlastně nemají využití.  Velkou dávkou  oděvů přispěla i naše nemocná kamarádka Anička, držíme ji palce a poslaly jsme jí  společnou  fotku se spoustou srdíček. Co zůstalo, jsme složily do pytlů a ty Katka  odvezla na Červený kříž do sběru šatstva pro potřebné. Byla to pěkná akce, dobře jsme se i pobavily

Novoroční setkání _15.1.2024

Sešly sme se poprvé v novém roce 2024. Jen tak na kus řeči. Probraly výhled na nejbližší plánované akce jako jsou to rekondice ve Slatinicích a odložený zájezd na Slovensko do termálů. Připomněly také téma naší únorové schůzky - oděvní burza. Vzpomněly si jsme si prožité svátky, rozpovídaly se o svých malých zvířecích miláčcích, tentokrát o malých opeřencích a jejich komunikačních schopnostech. Je neuvěřitelné co ti rošťáci dovedou. Samozřejmě jsme se dostaly i ke zdraví. Objevilo se zajímavé téma, spánková apnoe, neobvyklý a otravný problém,trpí jim kupodivu dost lidí. Naštěstí už jde zdravotně řešit. Bylo nám spolu dobře.