Přichází podzim a s ním i náš už tradiční rekondiční pobyt v Karlově Studánce. Trochu s obavami jsme sledovaly počasí , předpověď nebyla moc příznivá, Vrchol Pradědu dokonce pocukroval už první sníh. To by ani tak nevadilo, obavy vzbuzovala předpověď deštivých dní. Také že ano, Karlova Studánka nás uvítala mokrým počasím, které nás neopustilo skoro celou dobu pobytu. Deštníky byly našimi věrnými společníky. Ale ne pořád, byly i doby bez deště a mrholeni, ty jsme využily ke kratším či delším procházkám, posezení v cukrárnách při kávičce a s dobrým zákuskem. Ve středu se jako zázrakem ukázalo i sluníčko a skoro všechny Amazonky vyrazily směr Praděd. Stezkou kolem Bílé Opavy jsme šly dvě, po modré značce, na žlutou v tomto počasí přece jen nebyla odvaha. Došly jsme k Barborce, to nám stačilo, a tam se potkaly s další části výpravy. Ty přijely na Ovčárnu busem a potom jak kdo chtěl. Někdo skončil u Barborky , další na Hotelu Petrovy kameny, ale vrcholové družstvo došlo až na Praděd. Jako odměnu si dopřály výborné borůvkové knedlíky. Také jsme si zajely do Vrbna, mimo jiné navštívit malou sklárnu, která je už zase v provozu. Koukaly jsme sklářům pod ruce a potom nakupovaly. Poháry, svícny, repliky historického skla přímo z výroby. Nešlo odolat. Využily jsme i lázeňský program, Zastřílely si z luku, vytvořily ozdobnou svíčku. Také hudební večery jsme nenechaly bez povšimnutí. Ten v letních lázních zakončil malým tanečkem. My se odvážily, další hosté se přidali. V pátek dopoledne malá procházka k Rolandovu kameni Nahoru jsme nevylezly, dřevěné schody byly přece jen mokré a klouzaly. Ale celou skálu jsme obešly celou dokola a začala pracovat Fantazie. V každém tom kousku kamene jsme viděli nějaké zvířátko. Moc jsme se při tom pobavily. Odpoledne Akce Plaveme prsa. Díky vstřícnosti a pochopení vedení Lázni ji můžeme pořádat ve zdejším bazénu. Před večeří společné posezení a byl čas balit kufry, ráno po snídani jedeme domů. Nakonec konstatuji .“ At´nám prší , at´je zima v Karlovce je vždycky prima. „
