Sešly jsme se ve vlaku z Ostravy, v Opavě přestoupily na autobus. Vystupujeme na na zastávce Raduň škola. Po několika minutách chůze se před námi objevil rybník a nad ním cíl dnešního výletu, zámek Raduň .Už ten pohled stál za to. Rybník, rákosí a okolí ve stylu anglických parků. Ani nám nevadilo to krátké stoupání do kopce. Zámek v záplavě kvetoucích hortenzii. Hodinu, která nám zbývala do návštěvy zámků jsme využily k návštěvě Oranžerie. A další příjemný zážitek. Kde ke krátkému výkladu o historii dostanete i ochutnat čerstvé ovoce? Tady ano . Nabídla nám ho příjemná paní průvodkyně a pak nás pobídla k prohlídce nejen budovy ale i přilehlé zahrady. Citrusovníky se sice slunily venku, ale i uvnitř budovy bylo plno zajímavých rostlin. A co teprve zahrada. Tonula v záplavě zářivých barev. V malé nádržce uprostřed leknínů se slunily dvě žabky Jestli to nebyli princové čekající na vysvobození nevíme. Žádná z nás neměla chuť je políbit. Za zahradou velký sad, plný zralých blum. Opravdu rády jsme využily nabídku okusit je. No kdy se vám poštěstí jíst ovoce přímo ze stromu zámeckého parku. Ale už byl čas přesunout se před zámek kde nás uvítal mladý průvodce. Krátký výklad o historii a zajímavých osudech rodiny Blucherů. Schody nahoru, schody dolů, pokoje asi tak jak se v nich žilo, snad nejzajímavější byla pracovna pána domu s několika zajímavými artefakty. Globus, psací stroj, předchůdce kalkulačky. Tu mechanickou počítačku si ještě pamatuji z práce. A opět na vzduchu před zámkem. Tak trochu rychlý rozchod, je škoda, že děvčata spěchala na autobus a nevyužila chvilku k posezení u kávičky. Pod stromy se sedělo velmi příjemně. A stejně to byl pěkný výlet.
