Úvod: Právě jsme se vrátily…. Ne z Hradu ani jiné význačné události. Vrátily jsme se v neděli z rekondičního pobytu v Beskydech. Už cesta tam byla zajímavá. Řidič se tentokrát spoléhal na přístroje a jízdu dle GPS. Tak jsme trošku zajeli a skončili u mostku, který byl akorát pro pěší. Měli jsme možnost obdivovat řidičské umění šoféra, jak v úzkých uličkách dokázal manévrovat obrovským autobusem a dostat nás v pořádku k cíli cesty. V domáckém prostředí Penziónu Šance jsme odpočívaly a nabíraly síly na vánoční běsnění. I když počasí nám tentokrát moc nepřálo a hned na první vycházce k hotelu Sepetná nás prohnal déšť, který pokračoval i v pátek , nezabránil nám v tradiční návštěvě Frenštátu, tam nám nevadi , v cukrárně bylo dobře. Když bylo venku nevlídno, věnovaly jsme se tvorbě vánočních ozdůbek a dárečků. I tentokrát přišla Lýdie s něčím novým. Věnečky a koule tvořené z kosmetických tampónků zaujaly a překvapily, jsou něžné, jako první sníh. Jenom jsme si při jejich tvorbě tak trochu popálily prsty. S tavnou pistolí se musí opatrně. Uvítaly jsme mezi sebou i kolegyně z polských Amazonek, jim se naše tvoření líbilo a rády se zapojily. Jsou to skvělá děvčata a bylo nám s nimi dobře. Zvláště Barbara, ta byla všude. Na procházkách, při ručních pracích, je obdivuhodné, kolik stihne. Doufám, že se jim s námi taky líbilo. Měly jsme i návštěvu. Přijeli se na nás podívat zástupkyně Arcelor Mittal Ostrava a.s., díky jehož sponzorskému daru jsme se dovezli autobusem a nemusely složitě cestovat. Moc nám to pomáhá. Na tento pobyt jezdí i starší členky, pro které by cesta veřejnou dopravou byla složitá, ne-li vůbec nemožná. S návštěvou byly spokojené, snad nám zachovají přízeň a za rok zase pojedeme autobusem Arcelor Mittal Ostrava a.s. . V sobotu jsme se probudily do bílého rána . Vrcholky hor byly pocukrovány sněhem a i vzduch už voněl zimou. Tak toho musíme využít. Někdo jenom v okolí chaty , další skupinka směrem kostelíček na Borové. Možná bychom přece jenom došly až nahoru, ale cestou jsme potkaly profesionální sběrače jmelí , kteří se s námi o část úlovku podělili. A pod Borovou se nám do cesty postavila pěkná hospoda. No horká čokoláda a chvilka v teple a byl čas jít zpátky . Plné náruče jmelí, ještě jsme pod stromy posbíraly zbytky a spokojené došly do penzionu. Při večeři nás čekaly krásně nazdobené stoly, Marta věnovala každé z nás vánoční hvězdičku, po večeři následoval zmrzlinový pohár. Terezka zase obdarovala všechny přítomné krásně nazdobenými perníčky. A několik slov na závěr pobytu. Tento pobyt je částečně financován ze sbírky Květinového dne. Gita nás seznámila s jeho výsledky, no letos jsme nedopadly zrovna nejlíp, ale potěšilo, že v Ostravě jsou lidé štědří a mají nás rádi, dostali jsme v průměru hodně korun za jednu kytičku. Projevu neunikla ani Lída, bývalá předsedkyně, už si pobyt užívala bez starostí. Slovo si vzala i Barbara, zástupkyně polských Amazonek, líbilo se jim s námi. A protože jsou holky zvědavé chtěly vidět jak se ty perníčky zdobí. Terezka jim ráda vyhověla , v jídelně vznikla malá improvizovaní dílnička tzv. workshop. Děvčata nejen viděla Terku při práci , ale i každá si zkusila nazdobit svůj perníček. Moc se při tom bavily. Poseděly jsme při sklence vína nebo čaje, rozebraly letošní pobyt a šly balit. Ráno při snídani tradiční výstavka výrobků. Společné foto, dobalit zavazadla a ještě krátká procházka na čerstvém horském vzduchu. I sluníčko se umoudřilo a na chvilku vykouklo z mraků. Pak už oběd s tradičním řízkem a jedeme domů. . Byly to pěkné čtyři dny, je to příležitost setkat se s novými členkami, letos jen jednou, popovídat si s těmi které nepotkáváme často na přednáškách. Potěšilo mě, že se vrátil starý zvyk , kdy někdo vymyslel vycházku a při jídle seznámil ostatní s časem odchodu, takže se mohl kdokoliv přidat. V posledních letech se mi zdálo , že se tvoří jenom uzavřené skupinky. Bylo mi z toho smutno. Také jezdí čím dál tím míň členek . Možní jsme tak trochu zestárly . možná se někomu nelíbí jezdit stále na stejné místo , někdo má větší nároky na ubytování. Ale máme celou budovu pro sebe, a asi bychom těžko hledaly místo, kde můžeme po večerech a někdy i přes den provádět ty svoje rukodělné činnosti. Takže za sebe : díky všem kteří se o pobyt postaraly a těším se na další rok. Pokud zdraví dá přijedu zase.
