Úvod: Loni si Lída vyjela do vzdálené země Indie. A protože jsme holky zvědavé a chtěly jsme vědět jak to tam vypadá, pozvala mezi nás svoji spolucestovatelku, paní Dášu Titzovou. Byla to zajímavá cesta a vtěsnat všechny zážitky do asi hodinové prezentace šlo opravdu těžko. Paní Titzová nás provedla jejich cestou po Indii, nádhernými paláci i ulicemi, nahlédly jsme do slumů , prošly se uličkami plnými lidí, kteří přímo na ulicích žijí i spí. Viděli jsme několik svatých mužů ale i ženy vařit a prát přímo na chodníku i malé okénka paláců za kterými žily další, ukryté před světem. V zemi, která má více jak miliardu obyvatel je nejrozšířenějším náboženstvím hinduismus s trojlístkem bohů, Brahma , Višnu a Šiva a další náboženství a další bohové. V zemi žijí i křesťané, víru v Krista vyznává asi 2,5% obyvatel. Své putování zahájily ve městě Dillí, hned první den nasávaly atmosféru projížďkou rikšou uličkami plnými života. Auta, motorky a všelijaké jiné dopravní prostředky, řev z klaksonů mezitím nějaká kráva, prase, smog, hluk, prostě život. Pokračovaly městy Dillí, Agra, Džajpúr, Sikrí., Puškar, Džodhpúr Mout Abu, Dilvara, Ranakpur a Udajpur. V Agře si prohlédly Taj Mahal, cestou navštívily město duchů Fatéhpur Síkrí, v Džajpúru obdivovaly Palác větru červeného a růžového pískovce. K pevnosti Amber Fort vyjely na slonech, zpáteční cestu ale absolvovaly v džípech. Obdivovaly komplexy chrámů s výzdobou jemně řezaného kamene, pevnost Kumbhalgarh, jejíž hradby přesahují na délku 36 kilometrů, což z nich činí druhou nejdelší souvislou zeď na světě, větší je jen Velká čínská zeď. Nahlédly i na indický venkov a na posvátné krávy které jsou všude. Trasa to byla náročná , Autobusem najely 1 300km, Indům se dámy líbily, hodně se jich s nimi fotilo. V textu jsem použila poznámky Lídy Váchové . (text M.Juřinová)
